Se zpožděním přinášíme další dopis od provinčního vikáře ukrajinských dominikánů, o. Jarosława Krawce, z 10. října. Tentokrát píše o nové sérii ruských raketových útoků, pouti do Lurd, vyznamenáních pro Dům sv. Martina ve Fastivu a pomoci na nově osvobozených územích.
Milé sestry, milí bratři,
včera kolem osmé večer jsem dostal z Ukrajiny zprávu: „Prosíme o modlitbu. Dnes je to hrozné. Letí hodně raket. V Kyjevě se ozývají výbuchy, jsou tu ranění a zabití. V mnoha dalších větších městech také. Už několik dní nespím. Bojím se. Začíná mi to přerůstat přes hlavu.“
Jsem zrovna v Polsku, takže okamžitě jdu číst zprávy. Hrůzostrašné novinky o desítkách, a dokonce stovkách raket proti celému území země. Kyjev, Chmelnický, Lvov, Dnipro, Vinnycja a přilehlé oblasti, okolí Ivano-Frankivsku, Sum, Charkova, Žytomyru, Kropyvnyckého a Záporoží, jih země – tak místa od rána ničená Rusy vyjmenoval ukrajinský prezident. V nahrávce publikované v sociálních médiích Volodymyr Zelenský stojí před budovou státní správy v srdci Kyjeva. Před chvílí hned vedly dopadly střely. Litanie míst, smrti, bolesti, pláče a ničení.
Neměl jsem v plánu napsat dnes tento dopis, tak jako miliony obyvatel Ukrajiny neměly v plánu začít den a nový týden nestvůrným strachem, nejistotou, obavami o život svůj, dětí a svých blízkých. Dnešní útoky jsou ruskou odvetou za sobotní zničení krymského mostu. Jedna z nepřátelských raket zasáhla Skleněný most, novodobou lávku pro pěší spojující dva kopce v centru Kyjeva, postavenou z iniciativy starosty města Vitalije Klička. Nakolik je mi známo, útok přesto nedokázal zničit křehkou konstrukci vyrobenou z kovu a skla. Velmi výmluvné znamení.
Naše kláštery a kostely jsou celé. Bratři v Kyjevě jasně slyšeli sérii výbuchů, když několik raket zasáhlo centrum města. Mnoho lidí zrovna jdoucích do práce nebo do školy hned začalo hledat úkryt, zvlášť na stanicích metra, a provoz vlaků na jedné ze tří linek se zastavil, aby lidé mohli bezpečně přebývat v podzemních tunelech. Střely dopadly také do okolí vlakového nádraží. Otec Míša viděl rakety letící nad Fastivem. „Právě jsem nakupoval na městském tržišti, když se nad našimi hlavami objevily ruské rakety. Lidé si sedali nebo lehali na zem.“ Už s úsměvem dodává, že se mu povedlo dokončit nákup a přinést do kláštera chutné ukrajinské salo. V Chmelnickém během mše svaté zhaslo světlo. Hodně raket zasáhlo energetickou infrastrukturu, takže mnoho ukrajinských měst a vsí je bez elektřiny. Na některých místech není ani voda. V Čortkivu hlásili, že do konce týdne všechny školy a školky přecházejí na výuku on-line. Nejbližší dny určitě budou pro obyvatele Ukrajiny těžké.
Včera jsme se s polským provinciálem o. Łukaszem vrátili z Lurd, kde jsme se zúčastnili dominikánské růžencové pouti. Pozvali nás na ni francouzští bratři, kteří od začátku války jsou s námi a vydatně nás podporují. Navrhli, abychom vyprávěli o tom, co se děje na Ukrajině. Během pátečního setkání, které se odehrálo v obrovském sálu lurdské svatyně naplněném poutníky, jsme mluvili spolu o. Zdzisławem Szmańdou z Ženevy, který dřív dlouhá léta bydlel v Kyjevě. Vyprávěli jsme o službě dominikánů v zemi zasažené válkou, o každodenním životě lidí na Ukrajině, o duchovní zkušenosti této doby a o historických okolnostech války.
Cestou do Lurd jsme se s o. Łukaszem zastavili v klášteře sester dominikánek v Dax. Bylo dobré se setkat snašimi mniškami a pomodlit se spolu s nimi za Ukrajinu. Dobře vím, že to je jeden z mnoha klášterů mnišek na celém světě, kde se za nás každý den modlí. Jsme za to sestrám velmi vděční! Z Lurd jsme odjížděli s ohromnou vděčností našim francouzským bratřím a sestrám a celé dominikánské rodině za solidaritu s Ukrajinou.
Minulý týden překypoval radostnými událostmi spojenými s působením Domu sv. Martina de Porres ve Fastivu. Ruslan Stefančuk, předseda ukrajinského parlamentu, vyznamenal za službu v době války otce Míšu a několik desítek dalších představitelů různých vyznání a náboženství. Ceremonie předání odznaků se odehrála v srdci hlavního města, v nejstarším chrámě Kyjeva, katedrále Svaté Boží moudrosti.
Hned poté, ve čtvrtek, se v Polsku, v Krakovské Filharmonii, odehrálo předání ceny Jana Pavla II. Veritatis Splendor. Tuto „krakovskou nobelovku“ uděluje každé dva roky vláda Malopolského vojvodství za zvláštní zásluhy na šíření dialogu mezi kulturami ve společenské oblasti. Letos se jedním ze tří laureátů stal Dům sv. Martina. Na gala-večeru Fastiv kromě dominikánů z Krakova a Varšavy reprezentovaly paní Vira a Marzena, a také naši krakovští přátelé spojení s Domem sv. Martina. Moc mě to vyznamenání potěšilo a gratuluji jak o. Míšovi, tak i všem lidem tvořícím Dům sv. Martina, dobrovolníkům, Charitativním z Freta, jednotlivcům, společenstvím i institucím, které toto dílo podporují finančně, organizují humanitární pomoc a nesou nás v modlitbě. Je to vaše ocenění a vyznamenání za vaši angažovanost pro potřebné!
Nedávno na Ukrajině pobýval o. Alain Arnould, socius magistra Řádu. Přijel k nám podruhé od začátku války, tentokrát aby navštívil Fastiv, Kyjev a Chmelnický. Velmi si cením setkání s o. Alainem. Je to člověk s velkým srdcem, bratrskou citlivostí a moudrostí. Strávil s námi dlouhý čas, kdy se setkával jak s bratry, tak i s dobrovolníky Domu sv. Martina, a i s našimi terciáři ve Fastivu a Kyjevě.
V uplynulém týdne o. Míša spolu s o. Ruslanem, rektorem kyjevského semináře, a skupinou dobrovolníků jeli odvézt humanitární pomoc na východní Ukrajinu. Zastavili se v Charkově v našem klášteře, kde teď slouží o. Andrzej, a pak vyrazili na jih do Balaklije a několika vesnic v izjumském okrese, které ukrajinské vojsko nedávno osvobodilo z ruské okupace. Vyprávěli, že ta místa vypadají jako zraněný a zbitý člověk, všude je vidět zkáza, spálené a zbořené budovy, pahýly stromů, země rozoraná tanky, a co je nejhorší, lidé zranění nejen fyzicky, pláč, bolest, slzy. Je vidět celé moře potřeb. Obyvatelé území okupovaných skoro půl roku moc potřebují pomoc. Hlavně všechno, co je ochrání před blížící se zimou. „Budeme šít duchny a polštáře, aby bylo co jim dát příště“ dodává o. Míša. Teď se podařilo odvézt na východ Ukrajiny přes 7 tun potravin, léky a také kamna zvaná „buržoustky“ a plynové bomby, díky kterým si obyvatelé zničených vesnic budou moci uvařit jídlo.
Dnes jsme se zase přesvědčili, že ta strašná válka vůbec neskončila a že pořád bere životy, zdraví a naději milionům Ukrajinců. V Kyjevě a Fastivu myslíme s neklidem na ohrožení ze severu, tedy na možnost invaze ruských a běloruských vojsk. Přesto jsem spolu s naprostou většinou Ukrajinců silně přesvědčený o síle a účinnosti naší armády, která stále statečně brání svou vlast. Kéž by měli co nejméně práce.
Moc vás prosím o další modlitbu za Ukrajinu i za nás. Nepřestávejte s pomocí, je pořád velice potřebná.
S pozdravem a modlitbou
Jarosław Krawiec OP, Kyjev, 10. října 2022, 14:45
Přeložil fr. Václav Veselský OP
Předchozí dopis je ze čtvrtka 18. srpna, následuje ten z pondělí 31. října. Můžete také přejít na seznam dopisů.
Pokud chcete přispět na pomoc Ukrajině přímo přes tamní dominikány, budou Vám vděční oni i ti, kterým pomáhají!