Tomáš Akvinský, muž kontemplace a rozjímání

Jean-Pierre Torrell OP

Svědkové rádi opakují, že Tomáš byl mužem kontemplace a rozjímání. Je ostatně mnoho světců, o nichž můžeme říci to samé. Proto pro nás bude jasnější připomenout, že nejčastěji pozorujeme jeho modlitbu v přímém vztahu k intelektuální práci: „Vždy, když chtěl studovat, dát se do disputace, vyučovat, psát nebo diktovat, odebral se nejprve k soukromé modlitbě a prolévaje slzy prosil, aby získal moudrost božských tajemství.“ Mohlo by to být pouhé zbožné klišé, kdyby texty neustále opakovaně neujišťovaly, že šlo opravdu o stálou praxi, která nabyla podoby přesných gest, jež umožňovala uchopit reálnost jeho zbožnosti, někdy až překvapivě tělesně vyjadřovanou.

Mnoho vypovídá následující příběh: Pařížští mistři, kteří se nemohli shodnout ve způsobu mluvení o přetrvávání eucharistických akcidentů bez jim vlastního subjektu, požádali Tomáše, aby se k této otázce vyjádřil definitivním autoritativním způsobem, a slíbili, že se nadále budou řídit tím, co řekne. Tato speciální okolnost vedla Tomáše k přemýšlení nad metafyzickými problémy, s nimiž se tato otázka potýká. Ale předtím, než si dovolil o tom hovořit se svými posluchači, chtěl si promluvit s hlavním protagonistou: odebral se tedy ke kříži, usadil se k němu jako ke svému mistru s otevřeným sešitem, aby do něj mohl psát, a s rozepjatýma rukama se modlil. Tato epizoda zachycuje výraznou jednoduchost gest, vznešených ve své prostotě, a hluboký úmysl světce, který v modlitbě „ověřuje“ pevnost svých konstrukcí.

Tento způsob modlitby – v prostraci před oltářem nebo se zvednutými pažemi ve tvaru kříže – nezadržitelně evokuje rukopis Devíti způsobů modlitby svatého Dominika, zakladatele Řádu kazatelů. Právě na tento kontext odkazuje následující vyprávění, které je situováno do Neapole, do doby, kdy Tomáš sepisoval otázky k Pánovu utrpení a vzkříšení. Podle svého zvyku se velmi brzy ráno modlil v kapli svatého Mikuláše. Sakristián Dominik z Caserta, který ho pozoroval, ho viděl levitovat a z kříže slyšel hlas: „Dobře jsi o mně mluvil, Tomáši, co bude tvojí odměnou? – Nic než Ty, Pane.“

Aniž bychom procházeli všechna vyprávění nebo svědectví, zdá se, že můžeme s minimální jistotou vyvodit tři charakteristické rysy Tomášova způsobu modlitby. Prvním z nich je jednoznačně spojení modlitby a studia. Šlo o jedno z bitevních polí se světskými kněžími, kteří vůbec nechápali, že je možné dojít spásy „pouhou studijní kontemplací“.

Druhým rysem je jistě eucharistická zbožnost. Ne adorace Nejsvětější svátosti, jak o tom uslyšíme později, ale spíše každodenně slavená svátost. Svědectví o dvou mších denně – jedné, kterou sloužil, a druhé, jíž se účastnil – se opakují příliš často na to, abychom o nich mohli pochybovat. Tomáš zakusil na vlastní kůži to, co v jednom ze svých děl napsal: „Mocí této svátosti je duše duchovně obnovena tím, že je duchovně potěšena a určitým způsobem opojena něhou božské dobrotivosti, podle slov Písně písní (5, 1): Jezte, moji přátelé, a pijte; já vás opojím, moji milovaní.“

Podobné konstatování lze učinit i v případě třetího rysu, který se objevuje s ještě větší silou. Je jím úcta ke kříži. Když je popisován při modlitbě či levitaci, je to před obrazem Krista ukřižovaného nebo před oltářem, liturgickým symbolem Krista. Pokud by bylo třeba tento poslední bod lépe podložit, stačí odkázat na způsob, jímž Tomáš hovoří o Kristu při svém vyučování nebo kázání: „Kdokoliv chce vést dokonalý život, nemá za úkol nic jiného než opovrhovat tím, čím Kristus opovrhl na kříži, a přát si to, co si přál on. Nemáme jiný příklad ctnosti než ten, který nám dává kříž. Hledáš příklad lásky? Není větší lásky než dát svůj život za své přátele, a Kristus to udělal na kříži. Hledáš příklad trpělivosti? Ten nejdokonalejší se nachází na kříži. Hledáš příklad pokory? Pohlédni na Ukřižovaného. Příklad poslušnosti? Následuj Toho, kdo byl poslušný až k smrti. Příklad pohrdání světskými věcmi? Jdi za Tím, kdo je Pán pánů a Král králů, v němž se skrývají všechny poklady moudrosti, a přesto byl na kříži nahý, posmíván, popliván, bit, korunován trním, napojen žlučí a octem, vydán na smrt.“

výňatek z knihy Jeana-Pierra Torrella OP Svatý Tomáš Akvinský, osoba a dílo,
kterou vydalo nakladatelství Krystal OP