Světice pro pandemii

Fr. Ludvík Grundman o Dialogu sv. Kateřiny Sienské a pandemii.

„Covid-19 není dýmějový mor“ … slýcháváme někdy, když se připomíná, že nakažení se koronavirem neznamená automaticky rozsudek smrti pro nemocného.

Středověká morová pandemie byla tou nejhorší, jakou lidstvo zažilo. Zažilo a v mnoha případech nepřežilo. Vypukla v roce 1347, kdy se svatá Kateřina Sienská narodila, a svým průběhem a následky ustavila rámec jejího života a působení. O rok později naplno zasáhla její město, jak líčí očitý svědek:

A nedal se nalézt nikdo, kdo by zakopal mrtvého za peníze nebo kvůli přátelství. Členové domácnosti nosili své mrtvé do příkopu, jak jen mohli, bez kněze, bez bohoslužby. Ani zvony za mrtvé nezněly. Na mnoha místech v Sieně se vykopávaly velké jámy a plnily množstvím mrtvých. A umírali po stovkách ve dne v noci a všichni byli vhazováni do těch jam a zahazováni hlínou. A jakmile se tyto jámy naplnily, vykopávaly se další. A já, Agnolo z Tury, zvaný Tlustý, jsem vlastníma rukama zakopal svých pět dětí. A někteří byli jen tak málo pokryti hlínou, že je psi vytahovali ven a po městě požírali těla. Nebyl nikdo, kdo by plakal pro něčí smrt, pro všechny ty očekávané mrtvé. A tak mnoho lidí umíralo, že všichni věřili, že je to konec světa. A žádný lék či jiná ochrana nebyly k ničemu.

Mrtví nechyběli ani v početné rodině Benincasových (tak znělo příjmení Kateřinina otce), která adoptovala jednoho sirotka, jemuž mor zahubil rodiče – ten se později stal dominikánem a prvním Kateřininým zpovědníkem. Za jejího života na Sienu ještě udeřily další, tentokráte už slabší vlny doznívající pandemie, ale především byla konfrontována s úpadkem společnosti, která po strašlivém otřesu prožívala krizi nejen společenskou a ekonomickou, ale také mravní a duchovní.

O to více nás může překvapit, že její hlavní dílo Dialog nese podtitul „s Boží Prozřetelností“. Ano, Boží Prozřetelnost je stěžejním bodem Kateřininy teologie. Boží Prozřetelnost, která se stará o všechny tvory a vše činí pouze pro jejich dobro. „Bůh činí vše pouze z lásky a pro naše dobro“, takové bylo Kateřinino celoživotní krédo, dosti odvážné, ba provokativní, uvážíme-li tehdejší neutěšenou situaci.

Ovšem Kateřina nechápe Boží Prozřetelnost jako nějaký „nadpřirozený automat“ řešící jako „Deus ex machina“ všechny problémy světa. Boží velikost spočívá právě v tom, že jeho Prozřetelnost nejen počítá s lidskou spoluprací, ale přímo ji žádá a podněcuje.

Naproti překrásné sienské katedrále se do výše tyčí neméně podivuhodné dílo Santa Maria della Scala – obří středověký komplex zbudovaný k charitativní činnosti. Díky důmyslnému systému ekonomického zabezpečení ze strany sienské městské republiky v něm fungovaly nejrůznější organizace pečující o potřebné – nejen nemocné, ale i sirotky či poutníky. Právě sem docházela svatá Kateřina, aby ošetřovala nemocné – a dodnes si může návštěvník prohlédnout miniaturní světničku, kde přespávala, když chtěla být nemocným k dispozici i přes noc.

„Dialog s Boží Prozřetelností“ tak není pouze názvem Kateřininy knihy, ale vlastně i trefným vyjádřením jejího celoživotního poslání: v modlitbě hledat Boží vůli pro potřeby své doby a zároveň se jí dát zcela k dispozici ve vlastním životě – ať už šlo o to, léčit rukama nemocná těla ubožáků, či slovy chřadnoucí „mystické tělo svaté Církve“.

Fr. Ludvík Grundman OP
26. září 2020

4. vydání knihy Dialog nedávno vyšlo v nakladatelství Krystal OP – viz krystal.op.cz.