Růženec

sss

Významné místo v dominikánské tradici a spiritualitě zaujímá úcta k Panně Marii a modlitba růžence. Maria je pro nás především Královnou kazatelů a Matkou milosrdenství. V růženci spolu s ní rozjímáme o Kristu a o jeho díle vykoupení.

Skladba růžence

Růženec se skládá z desátků. Každý desátek začíná modlitbou Otče náš, následuje deset Zdrávas Maria a je zakončen Sláva Otci.

Jednotlivé desátky spojujeme s různými událostmi z Ježíšova života, které nazýváme růžencová tajemství. Jsou uspořádána do tří skupin: Radostná tajemství se týkají Ježíšova příchodu na svět, bolestná jeho utrpení a smrti, slavná jeho zmrtvýchvstání a slávy. Svatý Jan Pavel II. navrhl čtvrtou sérii, nazvanou tajemství světla, která se týká Ježíšova veřejného působení. Ježíšův život tak v růženci procházíme spolu s Pannou Marií, která mu byla za jeho života nejblíže.

Smyslem opakování Zdrávasů není mechanicky se „odmodlit“ nějaké množství modliteb, ale pomoci nám udržet pozornost soustředěnou na Boha. Ať už je to v prázdném kostele, kde se nám myšlenky toulají kdovíkde, nebo naopak v rušném prostředí, kde je obtížné se soustředit pro množství vjemů. Díky růženci se můžeme modlit i na ulici, v tramvaji nebo třeba v čekárně.

Vznik a vývoj růžence

Podle často zobrazované legendy se svatému Dominikovi zjevila Panna Maria a předala mu růženec. My sice víme, že růženec vzniká až o staletí později, legenda však odkazuje na podíl dominikánů na šíření této modlitby.

Růženec má původ v mariánském žaltáři. Zatímco klerici se týdně modlili všech 150 žalmů z Písma, pro bratry laiky byla latinská modlitba žaltáře nepřístupná. Proto byla napodobena 150 opakováními jednoduchého vzývání Panny Marie.

Samotná modlitba Zdrávas Maria byla původně tvořena jen evangelijními pozdraveními anděla Gabriela a Alžběty (Lk 1, 28.42). Urban IV. zavádí zvyk přidávat Spasitelovo jméno: plod života tvého Ježíš. To zdůrazňuje, že stejně jako celý Mariin život tak i modlitba Zdrávas je cele zaměřena na Krista. Později se k biblickým pozdravům přidávají prosby, které směřují k věčné spáse: odpuštění hříchů a šťastné hodince smrti.

V 15. století kartuziánský mnich Dominik Pruský spojuje recitaci mariánského žaltáře s rozjímáním o událostech Ježíšova života, jejich seznam je ale proměnlivý. Dominikán Alain de La Roche šíří tuto formu modlitby a zakládá růžencová bratrstva. V roce 1569 dává papež sv. Pius V. růženci ustálenou podobu a vyzývá k jeho šíření. Modlitbě růžence připisuje vítězství křesťanů nad Turky v námořní bitvě u Lepanta a na památku zavádí svátek Panny Marie Růžencové.

Jak se modlit růženec?

Obvyklou formu najdeme v Kancionálu. Dominikánský způsob recitace najdeme v Libellu precum.
V našich kostelech bývá zvykem společná modlitba růžence před mší svatou.
Více o růženci najdete v časopise Amen.

Kniha stanov

LCO-2019-CZ.pdf