Metoděj Němec OP
Má smysl vstupovat dnes do perspektivy spekulativní christologie středověkého mistra, postavené na pojmech jako osoba či přirozenost, pojmech spíše metafyzických než biblických? Ostatně, nepřipomíná sám Tomáš – když si například klade otázku, zda říkat, že Otec, Syn a Duch jsou jedné esence – slova Dionýsia, že Bohu nemáme něco přisuzovat, není-li to tvrzeno autoritou Písma?
Andělský učitel však obratem odpovídá, že i když zkoumané vyjádření v Písmu nenacházíme „doslova“, nacházíme ho tam „co do smyslu“. Platí to i pro pojednání o Spasiteli v Sumě: je v něm řeč právě o tom Ježíši Kristu, o němž svědčí Duchem inspirovaná evangelia, byť si teologický traktát pochopitelně poslouží precizními ontologickými pojmy. Máme však za to, že pro tento postup lze ukázat hluboké opodstatnění. T. J. White v této souvislosti mluví o „ontologické christologii“. Pokusme se, opřeni o jeho analýzu, načrtnout několik hlavních argumentů, které objasňují její význam, a dokonce nezbytnost pro teologickou vědu.
Tím prvním je komunikace s normativními prameny katolické víry. Je zřejmé, že vyznávat Krista „ve dvou přirozenostech nesmíšeně (…) v jednotě osoby a subsistence“ a vůbec vykládat víru v podobných kategoriích je zvykem starobylých koncilů a jejich definic. Kolikrát sám Tomáš v otázkách o Kristově vtělení cituje slova Efezského, Chalcedonského či Druhého konstantinopolského koncilu a má s nimi, jak je zřejmé ze způsobu myšlení i vyjadřování, nejhlubší společenství. Dodejme, že totéž platí i pro církevní otce a učitele, kteří jsou ostatně se zmíněnou koncilní naukou spojeni, a to někdy tím nejužším způsobem (např. sv. Cyril Alexandrijský na Efezském koncilu). Jejich přítomnost je v Tomášových textech velmi patrná.
Dále jsou zde důvody, jež přímo vyvěrají ze svědectví Písma. Příkladem je Kristova preexistence. Apoštol praví, že „všecko je stvořeno skrze něj a pro něj, on je dříve než všechno a všechno trvá v něm“ (Kol 1, 16–17). Kristus „existující ve formě Boha (ἐ ν μορφῇ Θεοῦ) (…) se zmařil, vzal na sebe formu služebníka“ (Flp 1, 6–7). Vždyť „na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh (…) všechno povstalo skrze ně (…) a Slovo se stalo tělem“ (Jan 1, 1–14). Jestliže jsou navíc tato svědectví připravována starozákonním pojmem Boží moudrosti, která s Bohem „sdílí trůn“ (Mdr 9, 4) či z něj emanuje (Sir 24, 3; Mdr 7, 25–26) a skrze niž je vše stvořeno (Mdr 9, 1–11) a řízeno (Mdr 8,1), potom je třeba se ptát po hlubším významu moudrosti Boží. A jestliže Boží Syn je Boží Moudrostí a Slovem, co znamená, že „to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh“, zatímco všechno ostatní je „skrze něho a pro něho“?
Je zřejmé, že Syn Boží není tak jako tvorové (a neemanuje jako tvorové): preexistuje vyšším způsobem, jako Bůh, avšak též v odlišnosti od Boha Otce. Na druhou stranu „na sebe vzal způsob služebníka“, „stal se tělem“, mezi tvory sestoupil. Jakmile čtenář Písma promýšlí tato svědectví, ocitá se nevyhnutelně na cestě metafyzického uvažování, které směřuje k zachycení distinkce mezi Otcem a Synem, ale také pravdy o tom, že Otec a Syn jsou jedním Bohem, že Syn „na sebe vzal formu služebníka“ a „Slovo se stalo tělem“. „Uvažování o Ježíšově ontologické identitě je v posledku zakládající rovinou pro jakékoli správné čtení apoštolských svědectví, nutným prvkem jakékoli správně koncipované interpretace textu Písma,“ připomíná T. J. White.
K podobným závěrům pochopitelně vede promýšlení dalších biblických svědectví, jako je vyznání Krista coby Pána (Κύριος) a zároveň trpícího Služebníka. Je zázračně počatým dítětem, kterému se lidé klaní (Mt 2, 1–2), „Pánem slávy“, kterého však „ukřižovali“ (1 Kor 2, 8); sám ostatně říká: „Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem“ (Jan 8, 28).
Je patrné, že tato a další podobná svědectví Písma nemohou být vyřešena mimo rovinu metafyzického uvažování. Jen v ní je možno vymezit, v čem spočívá jednota Ježíše evangelií, Slova, které se stalo tělem, trpí pro nás na kříži a zároveň zůstává Pánem.
Výňatek z úvodní studie k traktátu Teologické sumy Tomáše Akvinského o vtěleném Slovu, který vydalo nakladatelství Krystal OP