Asi lépe než jindy budeme letos chápat, proč křesťané hned po Božím hodu vánočním, slaví prvomučedníka Štěpána, a hned dva dni poté zase mučednictví Herodem zavražděných betlémských neviňátek. Bůh přichází jako člověk nikoliv do nějakého ideálního světa, ale do světa, ve kterém je přítomné zlo, a to zlo řádí i tím nejhorším způsobem. Právě proto, že nepřichází obrněn neprůstřelnými pancíři, ale jako malé dítě do prosté rodiny, se nás vtělení Božího Syna dotýká jako projev lásky, která je hodná následování, jako projev lásky, která je silnější než smrt. Možná budeme slavit letošní vánoce o něco skromněji, ale o to intenzivněji je můžeme prožívat, vážit si každé lidské blízkosti a vzájemně se povzbuzovat v naději na vítězství života nad smrtí, dobra nad zlem.
Za bratry dominikány všem, kteří chtějí ve svém životě přemáhat zlo, a růst v dobru, přeje opravdové vánoce.
bratr Lukáš Fošum OP, provinciál