Dějiny řádu

Dějiny dominikánů se podobají říčnímu proudu. V některých dobách se valí kupředu mohutným tokem, jindy připomínají jen vysychající potok. Nikdy však nepřestávají téct. Už víc než 800 let zakladatelské charisma a idea svatého Dominika napájí a sytí řád. V každé době z něj vzešly vynikající osobnosti, v některých staletích celá řada, jindy jen hrstka. Vždy ale svým životem a dílem autenticky dosvědčovali ideu svatého Dominika. To, co dominikáni v minulých dobách dali církvi a co jí i do budoucna mohou nabídnout, je stále živé a potřebné, neboť poslání, kterým je církev pověřila, totiž hlásání evangelia, se dotýká samé podstaty, původu a vnitřního bytí církve. Kázání Božího slova a hlásání Pána Ježíše Krista po celém světě bude vždy potřeba.

Dominikova idea, jež řád po celé dějiny sjednocuje, se v každé době a v každém individuálním povolání projevuje v rozmanitých podobách. Ve 13. století bratři putovali po dvou až na samé hranice křesťanské Evropy a angažovali se v boji proti herezím. Kázali v kostelích postavených v nově vznikajících městech a přednášeli na nedávno založených univerzitách. Stali se spolutvůrci scholastického myšlení a vzdělávacího systému a velkou měrou přispěli k tomu, že křesťanství čerpalo z bohatství antických filosofů, především Aristotela. V mnoha zemích přispěli k rozvoji latinského písemnictví a vzdělanosti. V období renesance se vyrovnávali s novými aktuálními otázkami, zabývali se např. morálními problémy plynoucími z nového typu ekonomiky a pomáhali formulovat teorii lidských práv. Jiní bratři se vydávali přes Atlantik do Nového světa, kde se zasazovali o práva a ochranu původních obyvatel Ameriky a přispěli tak k formování učení církve v misijních územích. Dnes najdeme učedníky svatého Dominika po celém světě. Všechny tyto muže a ženy spojuje zanícení pro evangelium po vzoru svatého Dominika.

Více o dějinách řádu

Ve světě

V českých zemích