Dominikova idea

O svatém Dominikovi toho víme vlastně málo: zcela se věnoval kázání a založil Řád kazatelů.

Po svatém Dominikovi nezůstaly žádné zásadní texty: jeho odkaz jsou především jeho bratři, kteří převzali jeho základní intuice. Patří mezi ně soucit, víra v sílu pravdy a intenzivní život s Bohem.

Milosrdenství

Svatý Dominik měl soucit s trpícími na těle i na duchu. Ve svém mládí prodal knihy – to nejcennější, co měl – aby pomohl obětem hladomoru. Stejně tak i při setkání se sektou albigenských na jihu Francie byl jeho reakcí soucit: „Pane, co bude s hříšníky?“ Proto opustil svůj poklidný život kanovníka v Osmě a zvolil si nejistou cestu putujícího chudého kazatele. Chtěl, aby i jeho bratři prokazovali milosrdenství sobě navzájem i všem lidem. Po příkladu našeho zakladatele nejde v dominikánském kázání o snahu prosadit nějakou doktrínu či ideologii, ale má být neseno opravdovým zájmem o druhého člověka, o jeho spásu.

Pravda vás osvobodí

Při svém úsilí o obrácení albigenských se Dominik odmítl spoléhat na donucování násilím. Měl úctu ke svobodě každého člověka a věřil v sílu pravdy, která se dovede obhájit sama. Ani jeho následovníci se nebáli diskuse a otevřeného hledání pravdy. Největší dominikánský teolog sv. Tomáš Akvinský se nebál opírat svou teologickou reflexi o tehdy „podezřelého“ Aristotela, ve svém díle vedle Písma a církevních otců hojně cituje antické filosofy i židovské a muslimské učence: věřil, že poctivé hledání pravdy nakonec musí vést k Pravdě, kterou je Bůh sám. V dominikánech je zakořeněna touha hledat Boha prostřednictvím rozumu, prohlubovat chápání naší víry, aby stála na solidnějším základě než na pouhých emocích.

Mluvil s Bohem nebo o Bohu

O svatém Dominikovi jeho současníci říkali: „Mluvil málo, jedině s Bohem v modlitbě, nebo o Bohu, a povzbuzoval bratry, aby ho v tom následovali.“ Toto propojení osobní modlitby a kazatelského poslání vyjadřuje také řádové heslo „Contemplata aliis tradere“ – dělit se s ostatními o plody vlastní rozjímavé modlitby.