AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Dominikánky mnišky

Sestry dominikánky

Sdružení kněží a jáhnů

Laické sdružení

Institut Dílo bl. Zdislavy

Růžencové bratrstvo

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Z kodexu kanonického práva

Pro Laická sdružení sv. Dominika platí obecně předpisy Kodexu kanonického práva (CIC). Charakter života jejich členů a interní záležitosti spravují vlastní předpisy.

Volba

Kán. 166 § 2. Jestliže některý z těch, kteří měli být svoláni, byl opomenut, a proto se nezúčastnil, je volba platná; avšak z jeho podnětu, po prokázání opomenutí a neúčasti, je příslušný představený povinen volbu, i když již potvrzenou, zrušit, za předpokladu, že je právně zjištěno, že správní odvolání bylo podáno do tří dnů od obdržení zprávy o volbě.

§ 3. Jestliže byla opomenuta více než třetina voličů, je volba neplatná samým právem, kromě případu, že se všichni volby skutečně zúčastnili.

Kán. 172 § 1.K platnosti hlasu se vyžaduje:
aby byl svobodný; proto je neplatný hlas toho, kdo byl vážným strachem nebo podvodem, přímo nebo nepřímo donucen volit určitou osobu nebo různé osoby disjunktivně (buď tu, anebo tu);
aby byl tajný, jistý, bezpodmínečný a určitý.

Kán. 173 § 1. Před začátkem volby se ustanoví z řad voličů nejméně dva sčítatelé.

§ 2. Sčítatelé seberou hlasy a před volbě předsedajícím zjistí, zda počet hlaso­vacích lístků odpovídá počtu voličů, a pak hlasy sečtou a oznámí, kolik kdo obdržel.

§ 3. Jestliže počet hlasů převyšuje počet voličů, je volba neplatná.

§ 4. Veškeré volební jednání řádně zaznamená volební zapisovatel a listiny podepíše alespoň tento zapisovatel, předsedající a sčitatelé hlasů; listiny je nutno pečlivě uchovat&násp;v archivu sboru.

Kán. 179 § 1. Jestliže volba vyžaduje potvrzení, je zvolený povinen do osmi dnů užitečného času od přijetí volby vyžádat si potvrzení volby od příslušného představe­ného, buď sám, nebo prostřednictvím jiného; jinak ztrácí všechna práva, pokud neprokáže, že mu ve vyžádání potvrzení zabránila spravedlivá překážka.

§ 3. Potvrzení musí být dáno písemně.

§ 4. Zvolenému není dovoleno, dříve než obdržel potvrzení volby, se vměšovat ve věcech duchovních nebo hmotných do správy úřadu, a jednání, které konal, je neplatné.

§ 5. Sdělením potvrzení volby získává zvolený úřad plným právem, pokud právo nestanoví jinak.

Sdružení křesťanů

Kán. 298 § 1. V církvi jsou různá sdružení, od společností zasvěceného života a spo­lečností apoštolského života odlišná, v nichž křesťané, buď duchovní nebo laici nebo duchovní spolu s laiky, se společně snaží o dokonalejší život nebo veřejnou boho­službu nebo šíření křesťanské nauky nebo o jinou apoštolátní činnost, jako je evan­gelizace, snaha o zbožnost, charitativní činnost a oživování světského řádu křes­ťanským duchem.

Kán. 303 Názvem "třetí řády" nebo jiným vhodným pojmenováním se označují sdružení, jejichž členové žijí ve světě apoštolátním životem a usilují o křesťanskou dokonalost podle ducha některého řeholního společenství pod vyšším vedením téhož společenství.

Kán. 305 § 1. Každé sdružení křesťanů podléhá dozoru příslušného církevního představeného, který je povinen dbát o zachovávání neporušenosti víry a mravů, dozírat, aby tam neproniklo porušování církevní kázně; má též povinnost a právo je vizitovat podle ustanovení práva a stanov; podléhá také řízení představeného, kterého určují ustanovení následujících kánonů.

§ 2. Dozoru Apoštolského stolce podléhá sdružení jakéhokoliv druhu; dozoru místního ordináře podléhají sdružení diecézní a ostatní, pokud vykonávají v diecézi činnost.

Kán. 306 K tomu, aby někdo využíval práv nebo privilegií, odpustků nebo jiných duchovních výhod, udělených sdružení, je nutné a postačí, aby byl podle ustanovení práva a vlastních stanov sdružení do něj platně přijat a nebyl z něj zákonně propuštěn.

Kán. 308 Zákonně přijatý člen může být ze sdružení vyloučen jen ze spravedlivého důvodu podle ustanovení práva a stanov.

Kán. 311 Členové společností zasvěceného života, kteří jsou v čele nebo pomá­hají sdružením, která jsou spojena s jejich společenstvím, dbají, aby sdružení pomáhala­ diecézní apoštolátní činnosti pod řízením místního ordináře ve spolupráci se sdruženími, která jsou v diecézi určena k apoštolátu.

Kán. 312 § 1. Ke zřízení veřejného sdružení jsou příslušní tito představení:
Apoštolský stolec pro celocírkevní nebo mezinárodní sdružení;
biskupská konference na svém území pro národní sdružení, která jsou ze svého zřízení určena k činnosti v celém národě;
diecézní biskup pro své území, ne však administrátor diecéze, pro die­cézní sdružení, s výjimkou těch sdružení, k&násp;jejichž zřízení vyhradilo papežské privilegium právo jiným osobám.

§ 2. Písemný souhlas diecézního biskupa se vyžaduje k platnému zřízení sdružení nebo jeho složky v diecézi, a to i když se zřizuje na základě papežského privilegia; souhlas, který udělil diecézní biskup ke zřízení domu řeholní společnosti, platí zároveň i pro zřízení sdružení, které patří k této společnosti, a to buď v témže domě, nebo při kostele s tímto domem spojeném.

Kán. 313 Veřejné sdružení i konfederace veřejných sdružení se stává právnickou osobou samým rozhodnutím příslušného církevního představeného podle kán. 312, jímž bylo zřízeno a dostává pověření, pokud se vyžaduje, aby jednalo v mezích cílů, které si stanovilo, aby je uskutečňovalo jménem církve.

Kán. 314 Stanovy každého veřejného sdružení, jejich přepracování nebo změna vyžadují schválení od církevního představeného, jemuž přísluší zřízení sdružení podle kán. 312, § 1.

Kán. 315 Veřejná sdružení mohou ze svého podnětu vykonávat činnost, odpovídají­cí jejich vlastnímu charakteru, přičemž se řídí stanovami a podléhají vyššímu ří­zení církevním představeným podle kán. 312, § 1.

Kán. 316 § 1. Do veřejného sdružení nemůže být platně přijata osoba, která veřejně odpadla od katolické víry nebo od církevního společenství anebo byla potrestána exkomunikací, která jí byla přímo uložena, nebo byla úředně prohlášena.

§ 2. Osoby, které se zákonně staly členy a vztahuje se na ně skutkový děj § 1, se po předchozím napomenutí vyloučí ze sdružení podle stanov, při zachování prá­va na správní odvolání k církevnímu představenému, uvedenému v kán. 312, § 1.

Kán. 317 § 1. Pokud není ve stanovách uvedeno jinak, přísluší církevnímu představe­nému podle kán. 312, § 1, aby potvrdil představitele veřejného sdružení, který byl sdružením zvolen, nebo ustanovil navrženého nebo na základě vlastního práva ho jmenoval; kaplana nebo duchovního rádce jmenuje týž církevní představe­ný po projednání s&násp;představenstvem sdružení, pokud je to vhodné.

§ 2. Ustanovení § 1 platí i pro sdružení zřízená členy řeholních společností na základě papežského privilegia jinde než při vlastních kostelích nebo domech; ve sdruženích zřízených členy řeholních společností při vlastním kostele nebo domě přísluší jmenování nebo potvrzování představitele a kaplana podle stanov představe­nému společnosti.

§ 3. Ve sdruženích, která nejsou duchovenská, smí úřad představitele zastávat laik; kaplanovi nebo duchovnímu rádci se tento úřad neuděluje, pokud stanovy neurčují jinak.

§ 4. Ve veřejných sdruženích věřících, která jsou určena přímo k apoštolátu, nesmějí být představiteli osoby, které zastávají vedoucí funkci v politických stranách.

Kán. 318 § 1. Za zvláštních okolností, když to vyžadují závažné důvody, může církevní představený uvedený v kán. 312, § 1 jmenovat komisaře, který dočasně jeho jménem řídí sdružení.

§ 2. Představitele veřejného sdružení smí ze spravedlivého důvodu zbavit funkce osoba, která ho jmenovala nebo potvrdila, a to podle stanov po projednání se samým představitelem i s představenstvem sdružení; kaplana smí zbavit úřadu podle kán. 192 - 195 osoba, která ho jmenovala.

Kán. 319 § 1. Zákonně zřízené veřejné sdružení spravuje, pokud není stanoveno jinak, podle stanov majetek, který má v držení, pod vyšším řízením církevního představeného podle kán. 312, § 1, jemuž je každoročně povinno předložit vyúčtování správy.

§ 2. Rovněž je povinno témuž představenému předložit pravdivé vyúčtování darů a sbírek, které získalo.

Kán. 320 § 1. Sdružení, které bylo zřízeno Apoštolským stolcem, může být zrušeno pouze od něho.

§ 2. Ze závažných důvodů může biskupská konference zrušit sdružení, které zřídila; diecézní biskup může zrušit sdružení, které zřídil, i sdružení zřízené na základě papežského dovolení členy řeholní společnosti se souhlasem diecézního biskupa.

§ 3. Veřejné sdružení zruší příslušný představený teprve po projednání s jeho představitelem a jinými členy představenstva.

Zvláštní směrnice o sdružení laiků

Kán. 328 Osoby, které jsou v čele sdružení křesťanů laiků, včetně těch sdružení, která byla zřízena na základě papežského privilegia, dbají, aby jejich sdružení spolupracova­la s jinými sdruženími křesťanů tam, kde je to vhodné, a aby ráda napomáhala různé křes­ťanské činnosti, hlavně vykonávané na stejném území.

Kán. 329 Představitelé sdružení křesťanů laiků dbají, aby členové sdružení byli náležitě vzděláni pro výkon vlastního apoštolátu křesťanů laiků.

(Kodex kanonického práva, Zvon, Praha 1994)