AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let
CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Zpráva z průběhu třetího týdne generální kapituly

Poslední dny kapituly

Poslední týden kapituly byl krátký a intenzívní. Na plenárních zasedáních se diskutovaly poslední texty připravené komisemi. Do sálu kapituly se vrátily některé pasáže, které byly komisím svěřeny k důkladnějšímu promyšlení a lepšímu formulování. Kromě kapitulní rutiny přinesl poslední týden několik výrazných a mimořádných událostí.

Mučedník pro víru

První z nich byla připomínka dvacátého výročí násilné smrti Petra Claverie v Alžírsku. Tento dominikánský biskup alžírského města Oran byl spolu se svým islámským řidičem 1. srpna 1996 zavražděn islamistickými extrémisty. Mši sv. v tento den sloužil bratr, kterého biskup-mučedník vysvětil na kněze. Nejeden z účastníků kapituly ho osobně znal.

Komise mnišek

Druhou mimořádnou událostí byla návštěva mnišek. Rovněž v pondělí 1. srpna se sešla mezinárodní komise mnišek dominikánek na svém každoročním pracovním setkání. Jedenáct mnišek, zastupující a reprezentující kláštery celého světa, a jejich promotor navštívili generální kapitulu bratří. Bratři se spolu mniškami modlili nešpory, při večeři společně pojedli a porozprávěli a nakonec se všichni sešli v kapitulním sále. Nejprve promotor představil jednu po druhé členky komise mnišek. Sekretářka komise popsala nedlouhou historii komise a způsob její práce. Následovala rozprava mnišek s kapituláři. Po počátečním ostychu a rozpacích se rozproudila otevřená výměna pohledů a zkušeností. Stranou nezůstaly ani citlivé otázky týkající klášterů mnišek, která nemají po desetiletí povolání a nezbývá než je zavřít, anebo někdy váznoucí spolupráce mezi bratřími a mniškami. Pozitivní zkušenosti opravdové spolupráce a sounáležitosti s celou dominikánskou rodinou a bratsko-sesterská atmosféra měla rozhodně navrch. Po srdečném rozloučení se mnišky zahaleny závoji podle střihu svého kláštera a boloňskou tmou odebraly do kláštera, kde je čeká jejich vlastní jednání.

Kde příště

Jedním z úkolů posledních dnů kapituly je rozhodnou o místě konání té příští. Kapitula v roce 2019 bude volební, což znamená, že se kromě provinciálů sejdou i delegáti provincií. Dohromady to bude nějakých 120 kapitulářů, hosté a překladatelé. K tomu je potřeba připočíst neviditelné pomocníky obvykle z řad studentů. Konečné číslo se šplhá někde mezi 150 až 160 osobami. Ubytovat takové množství lidí, mít k dispozici kapitulní sál a další místnosti pro práci skupin a komisí není žádná maličkost. Své nabídky daly provincie v Kolumbii, provincie sv. Josefa v USA, provincie Filipín a Vietnamská provincie. Po představní jednotlivých možností se, jak jinak, hlasovalo. Nejvíc hlasů nakonec dostalo místo, kde na rozdíl od ostatních generální kapitula ještě nikdy nebyla. Není tudíž těžké dovtípit se se, že nový magistr řádu se dube volit v Thành phô Hô Chí Minh, totiž Ho Či Minově Městě neboli Saigonu. Hold, svět ani řád už není jen euro-americký. K závěrečným úkolům kapituly patří také schválit vlastní účty. Snažíme se být spravedliví a solidární. Například za cestu zaplatí všichni stejně, protože se sečtou cestovní náklady všech a platí se průměr, a ostatní výdaje kapituly se zase proporcionálně rozloží podle ekonomické kondice každé provincie.

Jako v létě 1217

V Boloni se slaví slavnost sv. Otce Dominika už 4. srpna. Kapitula tak fakticky skončila před prvními nešporami svatého zakladatele řádu. Nešpory byly vskutku slavnostní. Předsedal jim nástupce sv. Dominika, magistr řádu. Samotné nešpory byly latinské chorální. To nejpůsobivější ale přišlo až nakonec. Po nešporách následovalo obvyklé procesí k oltáři Panny Marie za zpěvu antifony Salve Regina. Pak se celý průvod vydal do protější kaple se sarkofágem sv. Dominika a zpěvem mu připomínal slib, který dal bratřím, když se sám odebíral do věčného domova: „O spem miram… Ó naději blahou, kterou jsi dal těm, kdo tě oplakávali v hodině tvé smrti, že po smrti budeš prospěšný bratřím. Naplň, Otče, co jsi řekl, že nám budeš pomáhat svými prosbami.“ Před sarkofágem čekal na nosítkách připravený nádherný středověký relikviář ukrývající Dominikovou lebku. Za doprovodu litanií ke všem svatým kazatelského řádu byl relikviář přenesen před hlavní oltář, kde bude vystaven po celý slavnostní den. Při odchodu z kostela každý jeden z bratří kapitulářů osobně uctil světcovy ostatky a jistě si odnášel zvláštní požehnání pro svou provincii. Sv. Dominik jakoby znovu, stejně jako v létě roku 1217, rozesílal bratry do všech koutů světa, aby tam zakládali kláštery, studovali a především kázali.

Dominikáni u Františka

Poslední mimořádnou událostí bylo setkání kapituly bratří, ke kterým se připojila komise mnišek, s papežem Františkem. Nezbývalo než přesunout se do Věčného Města. Vyrazit se muselo brzy, vlakem po půl sedmé. U římského nádraží Termini už na nás čekaly autobusy, které nás dovezly přímo do útrob státu Vatikán. Po schodech jsme se vyšplhali do audienčního sálu Klementa VIII., usadili se, chvíli si mohli prohlížet freskovou výzdobu sálu a za chvíli se ve dveřích objevil muž v bílém. Všichni ho přivítali potleskem. Průběh audience byl velmi jednoduchý. Nejdřív se ujal slova magistr řádu fr. Bruno Cadoré, aby představil kapitulu bratří s jejími hosty a komisi mnišek. Ve svém proslovu vypíchl magistr některá témata, jimiž se kapitula zabývala, a vyjádřil naši připravenost sloužit věci evangelia. Poté se postavil k mikrofonu papež František a promluvil k dominikánské rodině zastoupené v audienční síni přítomnými bratřími a sestrami. Připomenul tři pilíře dominikánského poslání: kázání, svědectví života a milosrdnou lásku. Po papežově proslovu se Svatým Otec s každým účastníkem kratičce osobně pozdravil podáním ruku s páru slovy. S papežem Františkem jsme strávili asi tři čtvrtě hodiny. O audienci referoval i Vatikánský rozhlas , anebo vatikánská CTV. Hned poté jsme se vydali na Santa Sabinu na polední obnovení sil těla. Když i tomu bylo učiněno zadost, kola autobusů se nasměroval k nádraží.

Zuppi a porchetta

Po příjezdu do boloňského kláštera jsme jen trochu málo vydechli a už jsme se všichni shromažďovali v bazilice k závěrečné mši sv. Předsedal ji místní arcibiskup Matteo Zuppi a kázání nemohl mít nikdo jiný než 86. nástupce sv. Dominika. Liturgie byla vskutku dominikánská, vznešená ale ne triumfální, krásná ale ne přezdobená. Skvěle provedená hudba i zpěv místním orchestrem a sborem střídavě se schólou bratří. Dokonalá asistence v podání bratří kleriků a ministrantů. Po mši sv. se otevřely dveře ambitu, kde všechny čekala porchetta a mnoho dalších dobrot. A to byl skutečně poslední bod generální kapituly bratří dominikánů v Boloni.

Můžete se také podívat na oficiální foto generální kapituly. Anebo spoustu další textů, fotek i videí najdete na řádových stránkách.

fr. Benedikt Mohelník OP