AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let
CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Dominikáni v médiích
Psi Páně - dokument
Nekrolog

 

Dopis provinciála ke kapitule

Milé sestry a milí bratři dominikánské rodiny,

především vám chci na začátku nového roku popřát hojnost Božího požehnání a vytrvalost v dobrém!

Na konci tohoto měsíce budeme my, bratři, slavit provinční kapitulu. Čtyři roky od té poslední uběhly velmi rychle a před námi opět stojí úkol zvolit provinciála, a především společně promýšlet, jak u nás a v naší době nejlépe uskutečňovat charisma svatého Dominika. Nemůže ovšem zůstat jen u přemýšlení. Je potřeba učinit rozhodnutí. Zdá se, že před touto kapitulou stojí některá opravdu závažná rozhodnutí. I když se v posledním období skoro zastavilo snižování počtu bratří v provincii a věkový průměr členů provincie není vysoký, stále víc se projevuje napětí, které vzniká nedostatkem bratří na počet komunit, a v důsledku toho nemožností uspokojivě je obsadit. Provincie jako celek i každá jednotlivá komunita potřebuje pro dobré fungování zajistit nezbytná oficia. Bylo by chybou zaměstnávat více bratří různými úřady než apoštolskými úkoly. Také by nebylo správné zastírat si, že počet komunit obnovených po roce 1989 a jejich zaměření vycházelo v mnoha ohledech z jiné situace, než v jaké působíme dnes. Dominikánský apoštolát je bytostně založen na společném životě bratří, k jehož podstatným prvkům patří slavení liturgie, řízení komunity kapitulou a sdílení každodenního života. Příliš malý počet bratří v klášteře, navzdory jejich věrnosti a opravdovému nasazení, fakticky neumožňuje plnohodnotně rozvinout dominikánský život a apoštolát. Provinční kapitula bude stát před výzvou hledat v této situaci realistická řešení.

Apoštolské působení se v uplynulých čtyřech letech opíralo o priority definované poslední kapitulou: „pastorace mládeže zejména přítomností na školách a mezi studenty, pastorace rodiny, misijní působení na nevěřící a jinak věřící včetně městských misií, apoštolát ve sdělovacích prostředcích.“ (APK 2010, č. 21) Řada projektů a počinů se podařila a můžeme za ně Bohu jen děkovat. Jinde musíme pokorně uznat nedostatečnost. Ukázalo se, že má smysl o prioritách přemýšlet, pojmenovávat je a nakonec formulovat. Pokud se to dělá poctivě, je nutné kriticky se podívat zpět, snažit se pochopit potřeby současnosti, hledat to podstatné v našem řádovém charismatu, pravdivě zvažovat vlastní síly a možnosti. Kapitula bude muset – ne snad zcela znovu, ale zcela jistě nově – identifikovat priority působení řádu v kontextu místní církve i české společnosti. Bývá velký rozdíl mezi tím, co by bylo dobré a potřebné dělat, a tím, co skutečně můžeme zvládnout. Základ úspěchu spatřuji v jasném rozlišení mezi obojím.

Církev v České republice čeká velká změna v oblasti hospodaření s časnými dobry. Je nepochybnou skutečností, že postupná odluka od státu – přes veškerá úskalí s tím spojená – poskytne církvi mnohem větší svobodu a možnost svědectví evangelní chudobě. Mohu vás ubezpečit, že dominikáni v naší zemi nebudou bohatí. Starosti o převzetí správy majetku však zůstávají pouze na povrchu. Mnohem zásadnější a hlubší proměna se bude týkat smýšlení církve a jejích institucí. Jako společenství věřících musíme opustit mentalitu, že se o nás někdo postará či že se o to postará někdo jiný. A především stále platí: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a to vše vám bude dáno navíc.“ (Mt 6, 33)

Chtěl jsem vám alespoň ve stručnosti nastínit, co naši provinční kapitulu čeká. Na kapitule bratří se budou účastnit také zástupci všech ostatních větví dominikánské rodiny u nás a budou vstupovat do jejího jednání. Rozhodování nebudou snadná. Provinční kapitula je věcí nás všech, a proto vás prosím o modlitby za ni. Společně svěřujme naši provincii přímluvě svaté paní Zdislavy.

Všem vám také ze srdce děkuji za spolupráci a podporu při společném úsilí hlásat evangelium našeho Pána Ježíše Krista, Spasitele všech lidí.

fr. Benedikt Mohelník OP
provinciál